Gilbertův syndrom se projevuje zvýšením hladiny bilirubinu. Toto onemocnění je dané geneticky a většinou je dědičné. Hyperbilirubinemie, jak se tato choroba také nazývá, se nejčastěji diagnostikuje během dospívání. Postiženými jsou zejména muži, ale Gilbertův syndrom se může objevit také u žen. Statistiky udávají, že tímto onemocněním trpí přibližně tři procenta populace.

Příznaky, projevy Gilbertova syndromu

Gilbertův syndrom se projevuje pouze dvěma způsoby. Tím prvním je již zmíněná zvýšená hodnota bilirubinu, na kterou se obvykle přijde při laboratorním vyšetření. Druhým projevem je žloutenka. Postižený má obvykle zežloutlé oční bělmo. V některých případech také může dojít k zežloutnutí kůže. Zbytek nemocných je v podstatě bez jakýchkoliv příznaků. U některých se projevují různé trávící potíže, problémy se soustředěním nebo rychlejší a větší pocit únavy. Navzdory tomu se tyto problémy přímo nespojují s Gilbertovým syndromem.

Diagnostika Gilbertova syndromu

Na Gilbertův syndrom obvykle upozorní zvýšená hladina nekonjugovaného bilirubinu při laboratorním vyšetření krve. Pro určení, že dotyčný trpí Gilbertovým syndromem platí, že zvýšená hladina nekonjugovaného bilirubinu musí být prokázána alespoň třikrát. Současně musí být ostatní laboratorní hodnoty v normě. Tím se vyloučí další jaterní onemocnění, jako je například žloutenka nebo hemolýza. Dále je nutné vyloučit Wilsonovu chorobu nebo zánět jater.

V případě určení Gilbertova syndromu rozhodně nemá žádný smysl provádění biopsii jater, protože ta pouze potvrdí, že jaterní tkáň je v pořádku. Dalším ukazatelem na Gilbertův syndrom je fakt, že ke zvýšení hladiny nekonjugovaného bilirubinu dochází po fyzické námaze, požití alkoholických nápojů, konzumaci tučných jídel nebo naopak hladověním a také premenstruační tenzí. Právě hladovění bylo dříve používáno jako jeden z identifikačních prvků Gilbertova syndromu, když postižený cíleně hladověl a následně se dělaly testy. V dnešní době se již k tomuto testu nepřistupuje, neboť se ukázal jako neefektivní.

Léčba Gilbertova syndromu

Vzhledem k tomu, že se jedná o nezhoubné onemocnění, které nemá žádný zásadní vliv na zdraví člověka, není léčba nutná. Ačkoliv se Gilbertův syndrom může projevovat po celý život, není třeba se ho obávat. Jediným opatřením jsou pravidelné kontroly na hepatologickém oddělení a dodržování spíše lehčí jaterní diety. Ta zahrnuje omezení tučných jídel s vysokým obsahem cholesterolu. Nevhodné jsou také uzeniny, čerstvé pečivo a sladkosti. Postižení by se rozhodně měli vyvarovat alkoholu. Jaterní dieta má samozřejmě ještě další omezení, o nich se ale dočtete přímo v sekci o jaterní dietě.

Další články z rubriky

Štítky: , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>