V případě motolice jaterní se jedná o parazita, který patří do třídy Trematoda. Pravděpodobně první objev tohoto parazita je z roku 1379, kdy si ho všimnul Jean de Brie jako jaterní hnilobu u ovcí. Právě ovce spolu s dalšími savci jsou hostiteli motolice jaterní. Člověka nevyjímaje. Důkaz, že motolice jaterní parazituje i na člověku získal až holandský profesor anatomie Govert Bidloo v roce 1698.

Motolice jaterní napadá jaterní žlučovody a játra. Dospělí jedinci jsou různé velikosti. Ta může být pouze několik milimetrů, ale někteří paraziti dosahují až jednoho centimetru a více.

Velmi zajímavý je celkový vývoj tohoto parazita. Motolice nejprve nakladou vajíčka v játrech hostitele, kterým jsou v tomto případě nejčastěji játra velkých přežvýkavců. Ty se postupně výkaly dostanou mimo tělo hostitele. Jakmile se vylíhne larva, tak si najde dalšího hostitele, kterým jsou plži. Na nalezení plže má čas maximálně dvacet čtyři hodin od vylíhnutí, jinak zahyne. Vývoj v plži trvá až dva měsíce. Jakmile je u konce, motolice plže opustí a ten většinou zahyne. Následuje čekání na finálního hostitele na vhodném místě k přežití parazita. Jedná se buď o vodní hladinu nebo povrch rostlin. V této fázi může vydržet mnoho měsíců. Po pozření novým hostitelem se vyvine dospělý jedinec, který se ze střev přes břišní dutinu dostává do jater. Jakmile motolice jaterní pohlavně dozraje, začne produkovat vajíčka. Kolotoč reprodukce motolice jaterní začíná znovu.

Příznaky nákazy motolicí jaterní

  • průjmy nebo naopak zácpa
  • hubnutí
  • únava
  • nechutenství
  • pocit tlaku v břiše zejména na straně jater
  • přímé bolesti v játrech
  • motání hlavy
  • zhoršení činnosti jater
  • zhoršení metabolismu
  • a další

Příčiny nákazy motolicí jaterní

Lidé se motolicí nejčastěji nakazí vypitím kontaminované vody. Další možností je infekce prostřednictvím nedostatečně tepelně upraveného masa ovcí a skotu, případně z krve těchto zvířat, pokud s ní člověk přijde do styku.

Léčba motolice jaterní

Vzhledem k tomu, že nákaza motolice jaterní může vést k těžkému poškození jater včetně vzniku cirhózy jater, je léčba důležitá. Existuje celá řada antiparazitických léků, které se podávají podle druhu parazita. Důležité je také zjištění, zda a do jaké míry motolice jaterní poškodila játra. Podle těchto výsledků může být zahájena další léčba, která sice není cílená na parazity, ale její snahou je zlepšit nebo obnovit jaterní činnost. Vedle výše zmíněných problémů může v důsledku působení motolice vzniknout zánět jater nebo se vytvářejí cysty na játrech. Léčba většinou probíhá na některém z oddělení hepatologie, epidemiologie nebo parazitologie. Může se ovšem jednat i o praktického lékaře.

Motolic je mnoho druhů, přičemž nejznámější je zřejmě motolice plicní, která se vyskytuje hlavně v Asii. Motolice plicní má podobné příznaky jako tuberkulóza, tedy zejména vykašlávání krve. Neléčená motolice plicní může skončit smrtí postiženého.

Další články z rubriky

Štítky: , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>