Transplantace jater se provádí v případě, že selhávají játra a postižený je tak ohrožen na životě. Tento druh operačního zákroku je náročný výkon, po kterém, v případě úspěšnosti, musí transplantovaný doživotně brát léky potlačující imunitní reakci organismu na cizí orgán v těle. Jedná se o takzvaná imunosupresiva.

První úspěšná transplantace jater byla provedena již v roce 1963. Od té doby se díky zvyšující se potřebě a frekvenci transplantací jater povedlo zvýšit úspěšnost této operace. Úspěšnost se nyní pohybuje mezi sedmdesáti a devadesáti procenty. V České republice patří mezi největší transplantační centra pražský Institut klinické a experimentální medicíny – IKEM. Také na Moravě je výborná nemocnice – jedná se o Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně.

Kdy je nutná transplantace jater

Níže uvádíme nejčastější nemoci jater, které můžou vést k transplantaci. Vždy záleží na jejich vývoji a závažnosti.

Transplantaci není možné provést vždy. Problémem můžou být nemoci, které postihují více orgánů, dále některé nemoci srdce, sepse nebo závislost na alkoholu či drogách.

Hlavními dárci jater určených k transplantaci jsou oběti různých úrazů. Ovšem játra nelze vždy použít. Mezi hlavní důvody pro neodebrání jater patří pozitivní nález na HIV, rakovina, infekce organismu nebo velké poškození jater. Existuje možnost odběru části jater i od žijících dárců, což je zřejmě hlavní směr transplantací jater v budoucnosti.

Průběh transplantace jater

Operace probíhá v celkové narkóze. Po vyjmutí špatných jater se vloží játra od vhodného dárce a musí se napojit na cévy a žlučovody operovaného pacienta. Po zákroku je operovaný umístěn na jednotku intenzivní péče, kde bude několik dní. V nemocnici celkově stráví zhruba jeden měsíc. Důležité je, aby organismus nová játra přijal. K tomu slouží již zmíněné léky – imunosupresiva. Ty bude brát transplantovaný po celý život. Pokud organismus játra nepřijme, je obvykle možná nová transplantace.

Rizika po úspěšné transplantaci jater

Největším rizikem je zřejmě trvalé snížení imunitní ochrany v důsledku užívání imunosupresiv. Z toho důvodu by se měl transplantovaný vyhýbat riziku nákazy infekcemi, ke kterým je více náchylný, než lidé bez transplantace.

Závažnou komplikací by mohl být i návrat původní nemoci, která vedla k transplantaci. Je proto velmi nutné, aby člověk po transplantaci dodržoval všechny doporučení lékařů a snažil se žít v souladu s prevencí proti riziku vzniku původní choroby.

Je také nutné si hlídat tělesnou váhu, protože ruku v ruce s tím, jak se zlepšil celkový zdravotní stav po transplantaci se může snáze přibírat na váze v důsledku pestřejšího jídelníčku. Důležitý je pravidelný pohyb pro dobrou kondici organismu.

Další články z rubriky

Štítky: , , , , ,

Tvůj komentář k článku

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>